kapi.cz

Takže poté co jsem navštívil Watsons bay ve dne, tak jsem věděl jistě, že toto místo budu muset navštívit i v noci. A tak se i stalo. Bylo to perfektní a vidět funkční maják a město z dálky….paráda.

Následující den jsme vyrazily lodí na Manly, zde jsme udělaly také trošku procházku a nakonec skončili na pláži, která je vážně nádherná. Mě osobně se na Manly líbilo mnohem více než na proslavené Bondai Beach.

Více fotek ze všech těchto výletu najdete tradičně úplně na konci tohoto článečku. Jinak jsem chodil už do školy a tak vůbec takže na další poznávání nebylo moc času a navíc jsme se v sobotu stěhovali do Pyrmontu. Bydlím, teď kousíček od centra a školy ve velice pěkné a klidné čtvrti. V domě máme bazén, saunu, vířivku a posilovny je to luxus skoro jako v hotelu.

Občas jsem podnikl i později nějakou procházku po okolí ale fotky ne vždy vyšly a tak jsem je smazal. Další větší balíček fotek je z výletu na AZNAC Bridge, který je vážně kousíček od místa kde bydlím a rozhodně je to také zajímavé stavitelské dílko. Po setmění jsem si pak ještě prošel od tohoto mostu k Pyrmontskému okolo vody. Pořád více mě to ale tyto noční vycházky ujišťují, že toto město je mnohem hezčí v noci než ve dne.

Když jsem měl zase trochu času tak jsem vyrazil na opačnou stranu a prošel si trošku parkem. Mají tu parků vážně hodně a hodně z nich je velmi pěkně udržováno. Navíc v noci se zde nepotkáte moc lidí i když je zase pravda, že se může stát, že narazíte na dvojici, která se na to příliš spoléhá . Ale je tu vážně pořád co objevovat i po měsíci co u jsem v jednom městě. Také jsem někdy v tomto týdnu byl vyslán na pohovor, který se nekonal, jelikož manažer obchodu neměl čas. A přestože slíbili, že se ještě ozvou tak doteď se nikdo neozval.

A tak jsem se pomalu dostal k dnešnímu dni o kterém se mohu zase trošku rozepsat. Dnešní den byl svým způsobem výjimečným dnem jelikož mi dnes skončil kurz General English. Tak škola mi asi bude trošku chybět, přeci jen jsem tam strávil 6 týdnů a poznal dost perfektních lidí. Brzy zde tudíž budu již sedmý týden. Abych řekl pravdu uteklo to opravdu velmi rychle.

A druhá taková věc, která mě teď potkala je, že mám po 7 týdnech práci. Ve středu půjdu poprvé do práce a schválně co myslíte, že budu dělat? No stejně by jste to asi neuhodli, takže to prozradím. Našel jsem místo v péči o děti. Jedná se o něco jako školní družinu. Po škole se budu starat o školáky dokud si je rodiče nevyzvednou. Perfektní příležitost jelikož pokud se mnou budou spokojení myslím, že bych tam mohl vydržet celý můj australský pobyt pokud nenajdu něco jiného. Je to velmi přátelské prostředí a zdá se, že tam pracuje hodně skvělých lidí. Budu muset trošku dojíždět jelikož je to v Randwicku, ale už zvažuji, že si pořídím kolo. Dá se tam dojet po dobré cyklostezce. Takže mám teď o důvod více poohlédnout se po nějakém bicyklu.

Navíc zkusím na tyto prázdniny sehnat případně nějakou další práci abych mohl další prázdniny strávit jen cestováním. Mimo jiné už mám vyřízenou také živnost (zde je to dílem 10 minut kdy jen vyplníte pár věcí na internetu) na opravu počítačů a podobné věci. Takže mám v plánu zkusit zda se mi nepodaří přivydělávat si i touto cestou. Risk tohoto podnikání není velký jelikož náklady pro začátek jsou velmi nízké. Takže pro dnešek asi vše. Teď již jen slibované fotky.

Watson Bay & Manly 8.10	Aznac Bridge 20.8.10
Blackwattle Bay Park 22.8.10	Trip 27.8.10

Takže po dlouhém čase jsem se rozhodl něco sepsat o putovaní Rumunskem. Tento výlet se udál v srpnu loňského roku. Počasí nám tedy vyšlo naprosto perfektně a téměř. Předpokládám, že po roce už nebudu mít přesné názvy všech míst o jsme navštívily, ale bylo rozhodně co vidět a při poklidném tempu co jsme udržovali to bylo bez problémů.

Jen pro jistotu celou cestu jsme si vše nesli na zádech v batozích a při pohybu v horách jsme nepoužívaly žádných dopravních prostředků a vždy jsme spal kde jsme zrovna našli místo. Večer jsme obvykle vařily na ohni a pili a používali vodu z pramenů a potoků.

Vyrazily jsem z Ostravy velmi brzy vlakem do Budapešti. Odtud pak vlakem do Oradei, odkud jsme pak nakonec vyrazily taxíky za velmi lidovou cenu do vesničky Valea Draganuli kde jsme strávily první noc na nějaké louce. Původně jsme tedy chtěli jet vlakem, ale žádný už ten den nejel. Takto to bylo myslím nejlepší řešení.

Ráno už jsme se pak vypravily vzhůru vesnicí do hor. Před odbočením byl obchůdek, kde se dalo něco málo pořídit. První den jsme prošli takovou dosti využitou krajinou de se pásli krávy ovce a lidí zde hospodařily. Tento den byl však byl nejspíše nejnáročnější při našem putování jelikož jsme všichni měli plné batohy jídla na další týden a také nás čekal náročný výstup na hřebenovou cestu. Večer jsme našli velmi pěkné místo k přespání hned u cesty. V okolí blízko nebylo a tak vše bylo bez problémů. Také to byl jediný večer kdy jsme  si dali jídlo dále od tábořiště na strom. Pak už jsme to neudělali ani jednou. V oblasti se totiž nejspíše žádní medvědi nepohybovali.

Další den po snídani jsme vyrazily směrem na chatu Vladeasa  odtud jsme se pak po drobné přestávce vydali na vrchol Vladeasu. Cestou k dalšímu místu kde jsme řespali jsem potkali jednu skupinku Madarských turistů, kteří nejspíše šli od chaty k chatě.  Tento den jsem se přiblížily k první zajímavé krasové oblasti.

Tento den jsme dorazily do soutěsky, jejíž jméno je snad Cheile Somesulun Cald (teď jsem to takto našel v mapě). Je to rozhodně nádherná oblast. Několik menších jeskyní a jsou zde tři možné cesty. Po stranách soutěsky, kdy máte nádherné výhledy dolů a nebo dnem, kde teče potok. Kousek teto cesty jsem si vyzkoušeli ráno bez batohů a byly jsme moc rádi, že jsme nešli tudy s batohy jelikož, zde to bylo spíše pro vyznavače kanoyngu než pro turisty. Občas říčka vymlela ve skále hluboké tůně a vápenec byl dosti kluzký. Objevily jsme nějaký ponorný přítok, který se zdál, že také někde pokračuje ale to jsme moc nezkoumali. Je zde taky poměrně rozlehlá a prostorná jeskyně s obrovskou skalní bránou při jednom z vchodů. Nejspíše tudy také teče voda když více prší.

Po opuštění této oblasti, kde se tedy vyskytovalo pár maďarských „turistů“ jsme přišly k chatě Varasoia, kde byla krátká pauza na kávu. Teď už si však nejsem jistý jak následovaly další místa spaní a podobně, ale vždy jsme přespali na dobrém místě. Tento den jsme ještě obědvali na Padisi.

Odtud jsme směřovali na místo kde vyvěrala tuším Galbena, po koupání a pauze jsem prošli nádherným údolím a vypravily se směrem na náhorní plošinu, kde byly propasti a kde jsme chtěli přespat, ale byla příliš zarostlá, tak jsme spali dole u potoka.

Další den jsme dorazily k porným hradům (tuším – Catatile Ponoruli). V lese jsme schovali batohy a tak jsme toto místo mohli celé krásně projít. Rozhodně byl dobrý nápad mít sandálky a baterky. Jsou zde totiž obrovské propasti a na jejich dně je vstup do ohromné jeskyně kterou teče řeka Galbena. Když není vysoký stav vody dá se bez problémů projít část jeskyně. Ta začíná obrovským kamenným portálem (největším v nějaké Evropě možná celé už nevím). V celé oblasti je jeskyní hned několik, ale převážně si je bez speleologické oblasti moc neprojdete.

Další den jsme se směrovali k výtoku ponorné řeky (tuším, že jméno je Galbena), kde jsem si prošli nádhernou soutěsku kde řeka protéká. Je zde vodopád, jeskyně a krásná příroda. Batohy jsme opět nechaly ukryté v lese, takže jsme se k nim pak vraceli. Následující den jsme zase stoupali na plošinu spět abychom viděli ledovou jeskyni (Focul Viu) kde je stabilně ohromná ledová vrstva a ledové krápníky.

Poté se nedaleko Padise kde dokupujeme nějaké zásoby blížíme do pohoří Bihoru, kde už se spíše jen touláme přírodou a pomalu se vracíme k civilizaci. Poslední noc v horách spíme kousek od přehrady Lacul Fantanale. Poté už jen scházíme do civilizace a rozdělujeme se do menších skupinek abych se dostali do Oradei. Má skupinka byla jediná, která jela vlakem ale nelituji toho. Přijeli jsme sice poslední, ale zato jsme viděli .

V Oradei jsem si dal obrovskou pizzu a byla vážně perfektní. Předtím jsme se byly podívat k pevnosti, která však už byla zavřená. Ale večer je Oradea docela živě město. Zde jsem přepsali pod stany v něčem jako kempu poblíž nádraží. Ráno vlakem do Budapešti a odtud večer dalším vlakem domů do Ostravy.

Celkově myslím, že to byl perfektní zážitek. Hory jsou tam vážně nádherné. Navíc tato část byla slušně značená a nijak výrazně jsem nebloudily. Jen si dejte pozor na symbol, který připomíná naši značku jeskyně. Je to totiž konec značení. Parta byla také super a nevyšlo to ani nijak draho a bylo co vidět.

Jen poslední upozornění fotky, které zde jsou nejsou z větší části mé.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

◄ Zpět

Další ►

Obrázek 1 z 8

Jelikož byla předpověď počasí na neděli příznivá rozhodl jsem se podniknout další poznávací výlet. Tentokráte jsem vyrazil do Watsons Bay na jižním břehu zátoky ve které se rozkládá přístav. Je to pěkné místo, ale mnohem více se mi líbil Gap (nejlépe přeloženo do češtiny asi jako Mezera). Jsou to útesy, které uzavírají tuto zátoku. Na této straně v minulosti byla rozmístěná děla jenž chránila přístav. Stále je zde nějaká vojenská základna, jejíž hlavní bránu tedy nesmíte fotit. Tak mám alespoň minu co byla před vjezdem.

Kousek odtud je i funkční maják. Musím se zde vypravit někdy v noci musí to být nádherné.

Také je zde nudistická pláž, ale mám spíše pocit, že je to pláž exhibicionistů, než lidí co by vyznávali nudismus nebo jsou proste obojí (pravda chvíli jsem i přemýšlel, že je to místo kde bych mohl vyzkoušet jaká je voda když jsem neměl sebou plavky ).

A také jsem se nepochlubil od tohoto týdne jsem již na vyšším stupni. Nepřijde mi to nijak náročné. Předpokládám, že ten poslední stupeň bych zvládnul taky kdybych neměl problémy s gramatikou.

V pondělí byly nějaký Bankovní svátek, takže jsem měl prázdniny, ráno to moc nevypadalo, ale odpoledne bylo docela pěkně a tak jsem využil pozvání na trochu anglické konverzace v Botanické zahradě a následně když začalo pršet v čokoládovně Lindt na Martins Place (horká čokoláda byla výborná).

A to je asi pro dnešek zase vše. V neděli už se budu stěhovat do centra a tak se mám na co těšit. Pak se třeba zase rozepíšu.

Ještě předtím bych však rád dodělal článeček o cestování po Rumunsku, které jsme podnikly loni v srpnu. Tak uvidím snad zítra zde opět bude něco nového.

Watsons Bay – Clifwalk – 1.8.2010

Takže abych navázal kde jsem skončil. V galérii mají různé druhy umění a vstup je zdarma. Je pravda, že z venku nevypadá příliš velká, ale je tam i několik podzemních podlaží. Pokud se zajímáte o umění stojí za to to vidět. Ja jsem ji spíše proletěl ale některé věci mě docela zaujali. Avšak neměl jsem sebou foťák a dost se tam nesmělo fotit.

Jinak jsem chodil do školy a prostě žil a nic zvláštního nepodnikal.

V neděli jsem se pak vypravil ještě jednou do botanické zahrady trošku lépe si ji projít a něco více nafotit. Taky jsem si zde chvilku poležel na trávě a relaxoval. Je to vážně okouzlující místo.

Jelikož tu teď dost pršelo tak jsem svůj noční výlet odkládal až do dneška. Zato dneska to bylo vážně báječné. Celé centrum krásně svítilo a k tomu ještě vyšel měsíc. Prostě nádhera. Osobně se mi Sydney líbí mnohem více v noci než přes den. V noci je to okouzlující a překrásné město. Můžete posoudit sami z fotek.

Jinak stále hledám práci zatím tedy neúspěšně, ale dnes se mi pokoušeli dovolat tak musím zkusit ráno zavolat zda mají zájem mě vidět, nebo potřebují jen něco ověřit. Uvidíme, stále doufám, že najdu něco v oboru. V pondělí jsme psali také první srovnávací test a všichni tvrdily, že byl těžký. Po pravdě mě nepřišel nijak těžký, ale výsledky zatím neznám. Jsem zdravý a žiji. Co víc si přát

Noční City 27.7.2010	Botanická zahrada 25.7.2010

Tak v pondělí jsem byl poprvé ve škole. Byl to jen takový informační den, kdy se do nás snažili nasypat co nejvíce informací. Něco jsem si z toho dne určitě odnesl. Také jsem obdržel v pondělí TFN, které potřebuji k legální práci zde v Austrálii.

V úterý už mi začala výuka, ale jsem jen v v pokročilých což už jsem si absolvoval vícekrát a zdá se mi to hodně jednoduché, ale uvidíme co po pár lekcích. Hlavně mi to může hodně pomoci rozmluvit se. Učitelé se zdají v pohodě a myslím, že by mi to mohlo i něco přinést.

Školní budova není nijak velká, ale zvládají tady nějakých 500 studentů. Ale všude je dost hodně Asiatu. Dost z nich má problémy s výslovností dost podobně jako Brazilci. A také jsem spolehlivě poznal rusku ještě dříve než řekla odkud je. Je to tu zde velmi pestré co se týče národností. A na škole je i pár čechů.

Včera jsme po škole šli do Národního námořního muzea. Vstupné je dobrovolné, ale je takové menší, ale přesto je tam co vidět. Dnes se chystáme do Galérie umění v Botnické zahradě, tak jsem zvědav.

Jinak se mám dobře a nemůžu si na nic stěžovat. Je tu hezky i když po ránu je trošku zima, ale to se asi dá v zimě očekávat. Jinak hledám práci a ubytování ale zatím bez úspěchů.

Takže žiji a vše je v pořádku. Bohužel jsem zatím neměl příležitost abych splnil své resty, které jsem si sem přivezl.

Tak o tomto víkendu jsem se konečně podíval  oceánu. V sobotu jsem se vypravil do Cronully k tamní pláži. Původně jsem měl v plánu navštívit i par, který je poblíž, ale jelikož jsem si dost zašel tak jsem byl rád, že jsem došel do Cronully a zpátky už jel vlakem.

Pláž to byla hodně pěkná, ve vodě bylo pár surfařů, ale jinak byla poměrné prázdná. Jiná situace byla však na Bondai kam jsem se vypravil v neděli. Zde bylo již lidi vyloženě hodně, také zde má nejspíše takové plážování mnohem větší tradici. Zdejší pláž je asi nejznámější v celém Sydney.

Cestou jsem se pak byl podívat i na školu, do které se zítra poprvé vypravím. Z venku nevypadá zle.

Nafotil jsem i místní CityRail, což je vlastně takový delší City Elefant co jezdí u nás akorát, že zde jezdí dost i pod zemí. Vozy zde jezdí různě staré a některé mají i otáčecí opěradla, takže se dá vždy sedět ve směru jízdy. Uvnitř hlásí i stanice, ovšem v těch starších vlcích to nejspíše dělá strojvedoucí a dost často mu nejde vůbec rozumět. Naštěstí jsou všechny stanice pěkně značeny.

Myslím, že by taková krátká zprávička mohla stačit. Už si tu zvykám a je zde vážně hezky. Občas si jen připadám jako vesničan ve městě.

[Show as slideshow]

[Zobrazit pomocí PicLens]

[Show as slideshow]

[Zobrazit pomocí PicLens]

Ve čtvrtek jsem si pořídil týdení lístek na vlak do Centra.Zúčastnil semináře v IP, abych věděl co a jak, například kde hledat práci jak se připravit a podobně. Vše začalo trošku později a učastnily jsme se jen dva. Ovšel slečna z IP byla velmi milá a vše nám parádně vysvetlila. A když už jsem tu byl řekl jsem si, že se zajdu podívat i k opeře. Šel jsem rovněž kolem botanické zahrady, která však byla otevřená jen do 17h. Před mostem stála nasvícená loď na kterou jsem se byl podívat ještě před seminářem ve vnitřním přístavu.

Pořídil jsem rovněž nějaké fotky z nasvícené Opery jelikož je to vážně zajímavá stavba. Co mě překvapilo je střecha z keramických dlaždiček. Rovněž se zde objevilo velké množství netopírů, kteří vylétávali po setmění ze zahrady. Hned jsem věděl kam musím vyrazit zítra.

Takže v pátek jsem vstal dříve a už v 11 hodin jsem byl v botanické zahradě, prošel jsem ji nejprve kolem dokola, ale žádné netopýry jsem nespatřil. Teprve až uvnitř jsem objevil stromy, na kterých odpočívají přes den. Ale celá zahrada je rozhodně zajímavá a dobře členěná. Bohužel jsem se chtěl ještě podívat do severní části města za mostem a tak jsem neměl dost času důkladně ji prolézt. Ovšem počkám pár měsíců až zde pořádně vypukne jaro a zajdu tam znovu. Rozhodně je tam co vidět.

Po procházce zahradou jsem tedy nabral směr na Harbour Bridge a po něm jsem přešel do severní části města. Chtěl jsem vyfotit Operu ze předu s mostem a mrakodrapy v pozadí, avšak místo, které jsem si vyhlédl z mostu je oplocené a uzavřené, jelikož je tam nějaké sídlo admirality a ještě nějaký baráček. Takže jsem se zase řádně prošel ale rozhodně to stálo za to čtvrti okolo přístavu jsou v severní částí města velmi příjemné. Byl jsem se kouknout i k plaveckému bazénu, který zde je a přiznám, že me překvapila výše vstupného (přes 6 dolarů pro dospělé). Co jsem však koukal, tak nárok na slevy tady mají spíše australští studenti než ti zaoceánští.  :-/

Také jsem v přístavu spatřil první Austrálce, kteří hrály na své tradiční nástroje. Takže pro denšek zase vše. Zítra se asi vypravím na opačnou stranu. Uvidíme zda vyjde předpověď.

[Show as slideshow]

[Zobrazit pomocí PicLens]

[Show as slideshow]

[Zobrazit pomocí PicLens]

12►

Včera jsem byl vyřizovat věci ve městě. Mám už zažádáno o daňové číslo. Mám založený bankovní účet a také mám nové telefoní číslo +61 406 210 500 (samozřejmě mi zůstává i to staré, ale toto teď spíše budu mít u sebe). Také jsem byl v místní pobočce Information Planet a také tady jsou úplně super.

Zvládl jsem také rychlou procházku přes Darling Harbour pod Harbour Bridge a zahlédl jsem přes vodu i operu. Je to vážně zajímava stavba. Také jsem stihl ještě první velký a vybavující nákup.

Tuto cestu jsem podnikl příměstkým vlakem, který v centru jezdí pod zemí. Odjezd z Banksie a vystoupení na zastávce Town Hall byl bez problému. Ovšem, když jsem pak hledal odkud, že mi to jede vlak spátky tak jsem si prošel těch perónů hned několik. Ale zvládl jsem to a dojel jsem i zpet domů.

Dnes jsem se zašel podívat k vodě a prošel jsem se po pláži v Botany bay. To prostředí bylo vyloženě hezčí. Pláže tam byly docela čísté a i prázdné. Potkal jsem jen 4 lidi co vlezli i do vody. Ovšem dnes bylo přes den příjemných 20 stupňů, svítilo slunce ale foukal docela dost vítr. Zajímavě tu rověž vybudovali letištěm kdy přistávací dráhy vybíhají do moře a nejspíše kvuli nim dopomohli přírodě a přidali si trošku pevniny. Na toto letiště jsem rovněž přiletěl a bohužel odletový koridor vede i nad mým současným bydlením jelikož je tu ty letadla dost slyšet. Po cestě domů jsem se zastavil nakopit nějaké ovoce ať mám i vitamíny a řekl bych, že ceny ovoce nemají zase moc rozdílné oproti našim. Ono celkově to jídlo nevychází o moc dráže jen záleží jakou kvalitu si člověk zvolí. Zatím jsem měl štastnou ruku a vše co jsem si nakoupil jsem snědl a neprojevili se žádné obtíže.

To je asi tak vše. Zase příště.

[Show as slideshow]

[Zobrazit pomocí PicLens]

Takže jak jsem slíbil budu se snažit zde něco sepsat o svém Australském „dobrodružství“. Je tedy potřeba nějak začít. Vše začalo přímo perfektně. Byl jsem přivezen na letiště do Prahy takovou malou rodinou delegací. Tato cesta byla bez komplikací a příjemně nám utekla. Naštěstí jsem si včas vyzvedl palubní lístek a nechal naložit batoh. Slečna za přepážkou se mě ptala jestli bych nechtěl letět později, že na můj let mají plno. Jedná se údajně o běžnou záležitost, že prodají více letenek než je míst v letadle.

Po odbavení, kdy jsem čekal na letadlo mi však vyměnily palubní vstupenku z ekonomické do bussines třídy. Mohl jsem tedy porovnat kvalitu obou tříd. Oba lety tedy z Prahy do Soulu i ten ze Soulu do Sydney jsem absolvoval v Boeingu 777-200. Ovšem ten odlétající z Prahy byl o něco lépe vybaven. Minimálně v oné bussines třídě měl nová a docela pohodlná a polohovatelná sedadla. Rozdíl ale je vážně citelný uplně všude. Zítra sem doplním fotky z cesty a vyfotím i bussines a turistický kartáček. Myslím, že ten rozdíl uvidíte také. A ten byl skoro ve všem. Ale byl jsem rád, že už jsem zase na zemi. Ta cesta byla dlouhá a usnout jsem v letadle nějak nemohl.

Po vystoupení z letadla v Sydney jsem čekal docela dlouho než se objevil i můj batoh ale přes kontroly jsem prošel bez problémů. Díky tomu, že mám díky předplacení ubytování vyzvednutí na letišti, tak jsem neměl ani žádný problém dostat se do domu, který teď bude nejméně měsíc ubytovávat i mě. Šel jsem spát a když jsem se vzbudil, zjistil jsem, že je zde docela početná česko-slovenská sešlost. Takže zatím se žádné velké trénování angličtiny nekonalo.

Abych zde tady také napsal jak se mi osobně zde líbí, tak jsem z toho zatím takový rozpačitý. Přeci jen je to po pětadvaceti letech docela šok a úplně cizí a neznáme prostředí. To je tedy vyloženě úplně jiné než takový tradiční evropský obrázek. Ale myslím, že je příliš brzy na to abych to nějakým způsobem kritizoval nebo hodnotil. Uvidíme časem zda změním pohled na věc.

Mám i nějaké fotky, ale ty se my nyní nechce zpracovávat. Podívám se co z nich bude zítra a pokud budou použitelné ještě se zde objeví.

Takže co říci závěrem. Cesta byla bez problému a pokud budu mít nadále trošku štěstí tak věřím, že bude bez větších problémů i můj místní pobyt. Tak ať se vše daří a zítra sem koukněte ještě na ty fotky.

[Show as slideshow]

[Zobrazit pomocí PicLens]

Dnes jsem doplnil do svých školních projektů poslední věci co zde chyběli. Více se již v této kategorii neobjeví. V tomto semestru totiž už žádný předmět nemám. Vše co jsem zde uveřejnil jsem vytvořil buď sám a nebo s některými kolegy. Třeba někomu tyto věci budou k něčemu užitečné a nebudou mít pouze jeden účel.

Vše najdete zde.