Po krátké odmlce bych rád navázal tam kde předchozí příspěvek končí. Po Tasmánii byl další plán projet kousek Austrálie a projet západní pobřeží a jelikož se nám nakonec podařilo sehnat velmi výhodně auto, pro tentokráte z Melbourne do Perthu tak jsme z Hobartu pokračovali do Melbourne, kde jsme si vyzvedli auto, které nám dělalo společnost po osm dní a zhruba 4 700 kilometrů. Měli jsme opět úplně nový mercedes s místy pro šest lidí a veškerým kempařským luxusem (televize, kuchyň, lednička, sprcha, …). Jak vypadalo je vidět na obrázku níže.

Auto to nebylo špatné jen mělo nejspíše jen čtyřrychlostní automatickou převodovku a taky neboře vymyšlená sedadla v obytné části. Ale jinak bylo vybaveno vším co by jste od něj čekali. Pravda spotřeba byla velká, ale s tím jsme tak trošku i počítaly, když jsme si ho brali. Po přebrání auta a nakoupení proviantu jsme vyrazily na cestu a jeli si projet The Great Ocean Road, která smeřuje na sever z Melbourne okolo oceánu a cestou jsou nádherné vyhlídky a pak také zajímavé skalní formace jako například Dvanáct Apoštolů (už jich tedy zůstalo méně, ale to rozhodně není přece důvod měnit název místa). Díky cestě, která kopíruje pobřeží jsme ujeli jen kousek, ale zato jsme hodně viděly a ráno jsme pak měli nádherný východ slunce.

Následující den jsme však nikde moc nezastavovali a přijeli k večeru do Adelaide, které jsme tedy jen tak v rychlosti projeli abychom den zakončily v Port Augustě. Mě osobně se tedy Adelaide velmi líbilo i když jsem ho mnoho neviděl, ale vypadalo asi nejzachovaleji z velkých Australských měst, které se sobě díky všem těm novým stavbám začínají dosti podobat. No a odtud jsme pospíchali směrem na Esperance odkud jsme měli v plánu začít si cestu více užívat a něco i vidět. Cesta tam nám zabrala další dva dny a projeli jsme přes 90 mil (146.6 km) dlouhý rovný úsek australské cesty (údajně nejdelší v Austrálii) a pak přes několik benzínových pump a osad při nich. Obrovská planina přes kterou jsme zde přejížděli se jmenuje Nullarbor a pyšní se mimo jiné i nejdelším golfovým hřištěm na světě. Je zde při každém pumě či osadě jedna jamka, kde si můžete zahrát a vesele pokračovat dále. Avšak rozhodně to není něco kde by jste užily golfový vozík.

Cestou jsme tedy kromě cesty a buše viděli hodně silničních vlaků, které snad jezdí jen tady pak další karavany a i několik osobních aut, ale ta byla převážně v menšině. Ale rozhodně to byl úžasný zážitek, ta země kolem, modrá obloha s překrásnými mraky a obrovská rozloha všude kolem. Velmi užitečná zde byla rovněž navigace, která nám postupně odečítala kilometry k další odbočce což bylo jen nějakých 1 268 kilometrů :-). Pokud rád řídíš a věříš, že i cesta může být cíl pak je to rozhodně místo kam se podívat. Tak a po těchto čtyřech dnech pospíchání jsme mohli konečně trošku zvonit a začít si užívat. Poblíž byla nádherná zátoka Lucky Bay s úžasnou pláží a klokany a pak také několik úžasných skalních formací. Pravda pak to až do Alabany bylo trošku slabší, ale rychle nám to uteklo a pak  jsme se dostali do regionu okolo Margaret River, který je známý vinicemi a pak také jeskyněmi a spoustou krásných míst. Atmosféra ve všech městech byla velmi uvolněná a poklidná. Cestou jsme se zastavovali poblíž Denmarku v dílně vyrábějící domácí karamely se všemi možnými příchutěmi a pak také v Údoplí Obrů (Valley of the Giants), kde je možno procházet se po chodníčcích v korunách stromů a obdivovat tyto ohromné eukalypty.

Nejvíce se mi však líbilo v Buseltonu, kde se mají nejdelší molo jižní polokoule (necelé dva kilometry) a které má hlavně při soumraku a západu slunce kouzelnou atmosféru. Na konci tohoto mola je pak podvodní observatoř, kde můžete nahlédnout do života pod vodou a ocenit krásu skrytou pod hladinou a na pilířích mola. Avšak celé městečko působí jako ideální místo na klidnou dovolenou. Odtud jsme se ráno vydaly dále na Perth abychom si mohli prohlédnout alespoň jednu jeskyni. Bohužel ranní prohlídka v Jeskyni Klenotů (Jewel Cave) byla zrušena a my jsme nechtěli ztrácet čas čekáním na další tak jsme pokračovali k Mamutí Jeskyni (Mammoth Cave), kde je prohlídka s audio-průvodcem. Jméno si zasloužila díky mnoha kosterním pozůstatkům, které se zde nacházeli po vetšinou již vyhnutých předcích australské fauny. Avšak i tato jeskyně má úžasnou krápníkovou výzdobu a vše bylo krásně nasvíceno.

No pak se konalo ještě nějaké koupání a ochutnávka vína a něž jsme se nadály osm dní uběhlo a my jsme byli v Perthu. Během mé krátké návštěvy zde bylo hezky avšak centrum města vypadalo dosti jako staveniště jelikož zde vše rekonstruovali a stavěli nové domy. Dala se zde zaslechnout i čeština jelikož je to další z populárních míst pro studium angličtiny v Austrálii. Jelikož v zde končila jakoby další etapa mého cestování tak zde ukončím i svůj příspěvek. Celkově to byla nádherná oblast, ale mě osobně se asi nejvíce líbilo na Tasmánii byť tam bylo chladněji. Již brzy se zde objeví další příspěvek z mých cest.

06 – Big Trip 3.11