Takže dopisuji jen co už zde jednou bylo, avšak kvůli výpadku serveru jsem o českou verzi tohoto textu přišel. Na jaře jme s kamarádem podnikly výlet na sever Nového Skotska, kde leží všemi opěvovaný ostrov Cape Breton. Po prohlédnutí fotek a načtení různých informací jsem se dohodli, že to pojmeme velmi lehkým stylem bez velkého plánování.
Tento ostrov je zhruba 500 kilometru od Halifaxu, ale cestou tam jsme se rozhodli jet kolem pobřeží, takže to bylo o něco další, ale zato zajímavější. Jelikož jsme nespěchaly a neměly žádný přesný plán, tak jsme cestou zatavily třeba v Sherbrook Village na kterou jsme narazily. Jedná se o skanzen, kde je část vesničky obnovena do podoby, jak vypadala v roce 1890 nebo také jak jak vypadaly osady v té době na této straně Atlantiku. Během sezóny se zde pohybují lidé provozující tradiční řemesla a ke všemu podají zajímavý výklad. Všechno to působí velmi dobře je zde obnoven i vodní katr a rozhodně je to zajímavé místo k navštívení. Tento náš objev je jen důkazem toho, že cestovaní bez navigací a plánu má svoje kouzlo. Je možné, že jsme něco zajímavého minuly, ale zase jsme něco báječného viděli a zažily.
Po teto zastávce jsme pak již pokračovali na sever za naším cílem. První zastávku na ostrově jsme udělaly hned za mostem v Port Hastings, kde mají Informační centrum a zde pak načerpali tolik tipů co vidět a zvládnout, bylo okamžitě jasné, že to vše tentokráte nestihneme a zbude nám i mnoho míst k navštívení při další příležitosti. Rozhodli jsme se ostrov objet od západu a tak jsme měli první zastávku v Iverness na pláži a pak v hospodě na večeři s výhledem na oceán. Poté jsme ještě pokračovali déle abychom se přiblížily národnímu parku, který se se rozkládá na severu a rovněž slavné Cabot trail. Tato cesta obkružuje národní park a díky skalnatému a hornatému terénu nabízí krásné výhledy.
Neboť se již blížil večer tak jsme začali i koukat po nějakém noclehu a při tom narazily na prímovní ubytování i se snídaní v krásném místě, které je na následující fotografii. Končeně zase mezi kopci, přeci jen tady kolem Halifaxu to s kopci není nijak slavné. A protože jsme byly kousínek od pobřeží, tak jsme vyrazily nafotit i západ slunce.
Příští den jsme si pak přivstali abychom měli co nejvíce času na park a Cabot Trail, kde jsme pak tedy museli chvíli čekat, až nám otevřeli informační středisko abychom si pořídily vstup do parku. Den jsme pak strávily na cestě a různých vyhlídkách a zastaveních. Panoramatický snímek, který následuje je pořízen asi z nejlepšího a nejznámějšího místa, které se jmenuje Skyline Trail (přeložit by se to dalo jako panoramatická stezka), která nabízí úžasné výhledy do okolí a také na cestu a fotky odtud se nacházejí snad na všech materiálech o ostrově. Nejedná se ani o nijak náročnou tůru, neboť tam se jde pořád mírně z kopce a zpátky pak naopak. A my jsme díky časnému start zde nepotkaly mnoho lidí a tak jsme si to tam mohli pěkně vychutnat bez spousty lidí.
Díky terénu na této vysočině je v parku i několik vodopádu a celkově krásná příroda, bohužel však díky tomu, že cesta jen tento park objíždí, tak se do nitra nedá dostat (ani pěšky). Rovněž jsme si zajeli i na nejsevernější autem dostupné místo Nového Skotska do Meat Cove (Zátoka Masa), ale jelikož jsme chtěli ještě podniknout další věci, tak jsme odtud nikam daleko nešli.
Další noc jsme chtěli strávit v Sydney (po letech zase zpět jen na jiném kontinentu 🙂 ), které je největším městem na ostrově a zde strávily noc v hotelu kousek od centra města, který nám byl doporučen při večeři cestou.
Ráno jsme se pak podél pobřeží vydaly do pevnosti Louisbourg. Ta byla založena Francouzi v roce 1713 na místě, kde již dříve stála osada, ale oni zde vystavěli opevněné město a přístav a rovněž zde svedli několik bitev s Angličany, ti je nakonec porazily a pak chvíli rovněž obývali a využívali. Avšak od roku 1768 bylo místo opuštěno a chátralo a do dnešní doby se z původního místa mnoho nezachovalo. Část tohoto města je však dnes obnovena podle původních plánu a archeologických průzkumů a vše za použití tradičních technik a materiálů. To vše vytváří zajímavou atmosféru a v kombinaci s expozicí a průvodci si můžete udělat dobrou představu jaký byl život prvních osadníku nového kontinentu a co je tu čekalo.
Rozhodně to byl výborný zážitek a my jsme měli štěstí na krásné počasí a jediné čeho se nám nedostávalo byl čas, ale zase máme mnoho důvodů se sem vrátit.