Halifax a první kousek cesty

Navazuji tedy zase, kde jsem skončil. V Halifaxu jsem nakonec zůstal dva týdny a potkal jsem se zhruba se všemi, kteří se chtěli potkat i se mnou. Bylo to zase jako ocitnout se doma, když jsem byl zpět. Ten hlavní důvod, proč jsem se však zdržel tak dlouho je, že jsem čekal, až mi dorazí stan.

V pondělí 30. června se mi pak podařilo sehnat spolujízdu až do Montrealu, odtud jsem pak pokračoval až do Otavy stejným způsobem. No a odtud již stopem až jsem se dostal do současné pozice – Tunder Bay. Je tady poměrně nově otevřený hostel s krásným jménem The Heaven (Nebe).

Cestou sem mě zatím svezlo 11 lidí a musím říci, že stopovaní tu není zase až tak složité. Občas to sice trvá a docela se projdu, přesto však mám zatím pozitivní zkušenosti. Před sebou mám pak dalších skoro 4 000 kilometrů, protože pokud o tak půjde dále, rád bych se dostal až zase na Yukon alespoň na chvíli.

Ještě musím zmínit dvě skvělá tábořiště u jezera Superior, kde hlavně to druhé v Carden Cove u Marathonu bylo vážně úžasné a nevadí, že jsem musel šlapat šest kilometrů, abych se zde dostal. Také se mi konečně podařilo spatřit i v tomto úseku losa, pomalu jsem přestával věřit, že nějakého uvidím i když jsou tu všude značky, aby si na ně člověk dával hlavně večer pozor.

Tak už je čas zase se vypravit dále na divoký západ.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.