Čas nějak letí jako splašený a já si uvědomuji, že se blíží pomalu datum, kdy už tu budu třetí měsíc. Ale i když pořád strávím v práci dost času zatím mi to ani trošku nevadí a pořád mám pocit jako bych byl na prázdninách (možná proto, se těm vízům také říká pracovní prázdniny 🙂 ). V práci už se nám to teď dost zklidnilo a pokud není nějaké konference či nějaká velká oslava, tak už jsou pryč letní shony a venku si teď lidé sedají jen když je opravdu krásně, či jsou dosti oblečení.
Už tak měsíc je tu poznat, že je podzim podle nádherně zabarvených stromů a ranních teplot, které jsou třeba kolem 5 stupňů. Také už tu více prší, ale přesto je pořád dosti krásných slunečních dní kdy si užívám barvy podzimu. Nejen, že tu mají uchvacující hory v podstatě hned za domy, ale rovněž přímo ve městě je dosti poměrně rozlehlých a velkých parků, kde se dá snadno zapomenout, že člověk žije ve městě. Jeden příklad je třeba park kolem Deer Lake (volně přeloženo jako Jelení jezero).
Tak jsem nad tím přemýšlel a říkám si, že podle toho co už jsem viděl tohle bude asi takový anglický styl, že se města tak nějak prolínají s přírodou a člověk tu může spatřit spousty veverek a různých ptáku, ale třeba i skunka, kojota při procházce nějakým parkem či v okolí a pak u Stanley Parku se pak dají vidět i lachtani jak loví ryby nebo třeba různé lososy v řece Capilano. Prostě je moc fajn, že se snaží tu přírodu nejen využívat, ale i chránit a udržovat.
Já si tu tedy nadále užívám této krásy kolem a báječných dní a tak se právě moc často nedostanu k tomu abych něco napsal, či pracoval na jiných věcech, které bych měl, ale všichni říkají, že pak hodně prší a tak se snažím nepromarnit žádný vhodný den.