Archiv rubriky: Cestování

Další zajímavosti jihozápadu

Naše cesta pak pokračovala přes Capitol Reef, další z parků, kde již dříve bylo osídlení, což dokazují malby na skále a pak po příchodu evropských osadníků se zde díky příznivým podmínkám pěstovalo dost ovoce a sady, zde stále fungují.

Pak jsme vyrazili na místo, o kterém mi pověděli kamarádi a nachází se poblíž Goblin Valley State Park. Jedná se o Little Wild Horse Canyon a pak také Bell Canyon. Oba jsou zajímavé a úzké a nejspíše poměrně populární u lidí z okolí. My jsme sem dorazili po dni kdy docela pršelo a tak jsme bohužel nemohli projít celý okruh kvůli vodě a my jsme se nechtěli moc namočit. Ale přesně toto byl zážitek, který jsme v kaňonech hledaly, oba se dosti zužují a okolní pískovce mají krásné tvary a barvy. Nedoporučoval bych však tuto stezku pro lidi s velkým batohem, protože jsou zde velmi těsná místa.

Little Wild Horse Canyon

Následovala prohlídka Canyonlands, kde je k vidění zase velmi zajímavá a rozhlehlá krajina pokrytá kaňony.

Hned další den jsme měli zase skvělé počasí a vyrazili jsme do Arches. Tento park je zajímavý tím, že se zde nachází nejvíce oblouků a oken. Ty jsou vidění tedy i v jiných parcích, ale zde jich je opravdu hodně a také se zde nachází ten nejznámější – Delicate Arch, který je i na značce Utahu. Měli jsme zde v plánu udělat takový okruh, ale jelikož stezka, kterou jsme se měli vypravit odbočila dříve než jsme čekali a úplně jsme ji cestou tam minuli. Zaujal nás totiž Landscape Arch, nejdelší oblouk, který, zde stojí.

Delicate Arch

Odtud jsme se pak zajeli podívat i na Needles Overlook, který jsme neměli ani zaznačený v mapě a objevil jsem cestu k němu při prohlídce mapy na odpočívadle a kousek odtud pak strávili i noc.

Pak jsme se ještě zajeli podívat do další části parku Canyonlands, která se jmenuje Needles, kvůli formacím, které zde převažují. Toto údolí také už bylo osídleno velmi dávno, jak dokazuje třeba Newspaper Rock, a pak také zbytky sýpky a třeba kemp kovbojů. Ještě jsme se podívali na Goosenecks, kde řeka San Juan krásně meandruje.

Newspaper Rock

Další naši zastávkou bylo Monument Valley, toto není národní park, ale kmenový, jelikož známe útvary stojí na území indiánského kmenu Navahů a místo spravují a vybírají vstupné. Zde je pak k vidění spousta útvarů známých z různých westernů a i jiných filmů a reklam, které využívají tyto fotogenické útvary jako své kulisy.

No a nakonec přišel náš poslední plánovaný park jihozápadu. Jednalo se o Mesa Verde (v překladu ze španělštiny to znamená zelený stůl). Mají zde zachovány puebla a chrámy původních obyvatel. Ti se odtud odsunuli před rokem 1300 z dosud neznámých důvodů více k jihu. Ve své době se však musel jednat o velmi populární místo, neboť se zde nachází hodně staveb schovaných pod skalnímu útesy a také na nich. Člověk se pak musí obdivovat tomu, co zde dokázali vytvořit a jak zde žily. Rozhodně se jedná o zajímavé místo, kde si uvědomíte jak odlišně se tato kultura vyvíjela a přesto jak k nám měli blízko.

Cliff Palace

Více fotek je zde opět pod článkem.

16 – Utah

Las Vegas a kaňony

Kousek za údolím smrti už jsme pak dorazili do Las Vegas, které je rovněž známě jako město neřesti. My jsme si zde cestou zamluvili noc v hotelu, díky jejich přemíře se zde dá nalézt ubytování za rozumné ceny. Bylo zrovna po nějakém festivalu a tak ulice kolem našeho hotelu byly hodně zavřené, ale po chvíli kroužení jsme se přeci jen dostali dovnitř a po zabydlení v pokoji jsme vyrazili na prohlídku města. Musím říci, že v noci to bylo rozhodně zajímavější díky všem světlům kolem.

Las Vegas

Po obědě jsme ještě vyprali a pak na večer mrkli na Hooverovu přehradu a pak přespali v poušti kousek za ní. Ráno jsme se ještě vrátili zpět a prohlédli si ji i za světla, přeci jen se jedná o nejznámější přehradu ve spojených státech.
Naše další cesta už nás pak zavedla do Grand Canyon, který jsme si prohlédli ten den jen z jižního okraje a naplánovali si přivstat a pak sejít dolů k řece Colorado a pak zase zpět. Naštěstí nebylo moc teplo a tak jsme cestu dolů zvládli za méně než dvě hodiny, pak jsme se vykoupali v řece, nahoru už nám to pak trvalo déle. Když jsme se vrátili, tak jsme se vydali na cestu k severnímu okraji a prohlédli si cestou zbytky osídlení původních obyvatel. Další den jsme se pak podívali i na severní okraj a vyrazili směrem na Zion.

Grand Canyon

Zde jsme si prohlédli Hidden Canyon a pak také kousek Narrows a pak také museum a na večer jsme pak vyjeli zase z parku abychom trošku ušetřili a přiblížili jsme se dalšímu cíli.
Tímto cílem byl Bryce Canyon, který na mě svými strukturami, které zde vytvořila příroda zapůsobil nejvíce a člověk musí žasnout, co všechno je možné. Tady už neoperovali autobusy co jezdí po parku tak jsme se prošli po okruhu ze Sunrise na Sunset point, což nám bylo doporučeno.

Bryce Canyon

Také se mi zde podařilo zamknout auto a oba klíče zůstali uvnitř. Zde se poprvé uplatnilo moje prémiové členství v CAA, které jsem si pořídil před cestou a tak nám asi za 45 minut přijeli auto otevřít nějak normálně drátem. I přes tenhle nepříjemný zážitek jsme měli z Bryce kaňonu, který tak úplně kaňonem není skvělé dojmy a na mých fotkách je vidět mnoho různých „butte“ (v češtině by to měla být svědecká hora). Které zde nabývají opravdu zajímavých tvarů.

15 – Las Vegas & Grand, Zion, Bryce Canyon

Cestování po Kalifornii

Minule už jsem se zmínil, že jsme v San Franciscu, a také míříme do Yosemit, ale fotky, které toto postihují jsem zpracoval a teď a tak jsou trošku se zpožděním.

Teď už tedy o Yosemitech. Nejprve jsme si prohlédli dva hájky sekvojí, které jsou na severu ještě před údolím a vydali se do kempu. Tam jsme ještě našli jedno místečko a přibrali jsme k nám dalšího cestovatele, který už dorazil příliš pozdě. Druhý den ráno jsme pak vyšli na vyhlídku z North Dome odkud jsme měli celé Yosemitské údolí jako na dlani a přímo naproti nám byl i známy Half Dome. Pak další den vyrazili na Mist Trail do údolí mrknout na dva vodopády, které ještě pořád malinko tečou. Počasí bylo nádherné a všude zase spousta lidi. Pak už jsme jeli jen do vesničky, kde jsme nakoupili a zhlédli i video o údolí v návštěvnickém středisku.

Yosemitské údolí

Naše další kroky směřovali k jihu do Kings Canyon a Sequoia National Park. V Kings Canyon byla velká část zavřená kvůli ohni a tak jsme viděly jen další sekvoje. Těch pak bylo ještě více v Sequoia National Park. No a po lese jsme pak překročily pohoří Sierra Nevada a ocitli se v Death Valley.

Death Valley

Zde díky vysokým horám kolem a nízké nadmořské výšce údolí, která se dostává až pod hladinu moře je dosti teplo a my jsme měli maximální teplotu 44 stupně a velmi teplý vítr, takže jsme měli pocit jako by člověk koukal do sušičky na prádlo. Viděli jsme zde pískové duny, pozůstatek těžby boraxu a pak také nejnižší místo v severní americe – Badwater Basin.

Poté co jsme vyjeli z údolí, teploty se staly trošku rozumnější a viděli jsme i krásny západ slunce. Teď ještě zbytek fotek.

14 – San Fransisco, Yosemite, Sequoia & Death Valley

Yellowstone a další

A je tady slíbené pokračování. Ze Seattle jsme vyrazili k východu směrem na Glacier National Park, už cestou jsme věděli, že nás moc pěkné počasí nečeká, ale přesto se mi tento park velmi líbil. Opět jsme obdivovali, jakou infrastrukturu, tady vybudovali jen aby vše zpřístupnili lidem a kam všude můžou vést cesty. Počasí se jak jsem naznačil zhoršilo, ale přesto jsme viděli hodně. Dost velká část parku byla zavřena, kvůli lesnímu požáru, který vypálil obrovskou plochu lesa, ale zde to patří k přirozenému koloběhu a příroda s tím počítá a je na tom i závislá.

Glacire NP, WA

Dalším parkem pak byl Yellowstone, který je velmi známy svou geotermální aktivitou a mělo by se jednat o místo s největší koncentrací těchto jevů. Ještě před parkem v převodovce praskl nějaký kousek plastu a tak nejde jednoduše vyřadit z parkovací polohy, ale na YouTube Vojta našel jednoduchou fintu jak tento bezpečnostní prvek obejít. Nemůžu říci, že by se mi zde nelíbilo, ale možná protože všude bylo hrozně moc lidí a počasí nám také nepřálo tak se mi zde nelíbilo tolik jako třeba v navazujícím Grand Tetonu, kde nám vykouklo sluníčko a ukázalo úžasné barvy podzimu. Oba parky by za slušného počasí jistě poskytly mnohem více, ale nám to to počasí vyložené pokazilo. Zato pří výjezdu, kdy jsme zamířili do Oregonu jsme potkali Craters of Moon National Monument, kde jsou přístupné lávové jeskyně a je zde vidět zajímavé formace lávy z poslední erupce, která byla nějakých dva tisíce let zpět a tady asi i díky krásnému počasí se mi líbilo i více než v Yellowstone, možná to bylo i tím, že jsme zde skoro nikoho nepotkali.

Grand Tetons, WY

Přes Oregon a Newberry Volcano National Monument, kde jsme si prohlédli jezera a obrovské naleziště obsidiánu neboli sopečného skla jsme přijeli k pobřeží a podél něj jsme se pak již spustili k jihu.

Po cestě jsme měli ráno dosti mlhavo, což kazilo výhledy, ale cesta se krásně motá kolem pobřeží. To sice není nejlepší pro spotřebu auta, ale je to mnohem záživnější než dálnice. Po této cestě jsem vkročili do Kalifornie, kde jsme se ještě před San Franciscem podívali na Point Rayes, který nám byl doporučen cestou, ale zase nám zážitek zkazila nízká oblačnost a mlha.

Pří příjezdu do San Francisca jsme nejprve zastavili v parku na severní straně slavného mostu Golden Gate a trošku si ho vyfotili, ale moc pěkně se nám neukázal. Po obědě jsme pak vyrazili do města, které jsme si prošili a na noc se pak uchýlili na parkoviště Walmartu v Moutainview. Ráno jsme se pak ještě zastavili v Googleplexu, který byl nedaleko. Pote jsme město opět opustili a nabrali směr k Yosemitskému údolí.

O tom však zase příště, až zpracuji další fotky.

13 – Yellowstone a dalsi

Začátek amerického dobrodružství

Tak cesta má stále pokračuje a po té co jsem si prohlédl malinko i kanadské Rocky Moutains a pak jsem v Banffu vyzvedl kamaráda, který teď se mnou bude dva měsíce pokračovat. Spolu už jsme pak přes Whistler zamířili do Vancouveru. Tam se tou dobou už nacházel další kamarád u kterého jsme strávili dvě noci a trošku si prohlédli město s tím, že já jsem se vypravil i do Irské hospody, kde jsem tři měsíce pracoval a poznal pár lidí, kteří ještě zůstali a dal jsem si také výborný jehněčí sendvič, který byl něco, na co jsem se těšil. Od Rockies se s námi už táhl déšť, ale přesto jsme na Vancouver Islandu shlédli co se dalo. U jedné lososí líhně pak viděli i dva černé medvědy, kteří se tam krmili. Zašli jsme se podívat i do národního parku Pacific Rim a přivstali jsme si abychom viděli východ slunce na pláži, kde jsme pak i posnídali.

Long Beach, BC

Odtud jsme pak zajeli do Viktorie, kde jsme se rozhodli nasednout na trajekt a přejet do Port Angeles v Americe, čímž si ušetříme nějaké starosti při přechodu. Mě si tedy pozdrželi déle než mě bylo příjemné, ale nakonec jsme oba dostali nová víza na tři měsíce a tentokráte bez žádného poplatku a tak jsme se dostali až na poloostrov Olympic, zde jsme si prohlédli deštný prales Hoh za mírného deště a pak jsme zajeli až k Mount St Helens Volcanic National Monument. Tady nám přálo počasí a tak jsme se vypravili na půldenní výlet nejprve na Henry’s Ridge a pak i na Coldwater Peak. Odtud jsme viděli čtyři sopky, mimo jiné i náš další cíl Mt Rainier. Cestou jsme potkali dvě starší paní, které nám doporučily trasu na Paradise a pak také na Sunrise, což jsou dvě místa, kde je ubytování a dá se dojet autem. My jsme se vypravili nejprve na Paradise, kde jsme si vylezli na Skyline Trail a rozhlédli se do okolí, ale do Sunrise už jsme dorazily později a tak jsme se jen rozhlédli a vyjeli ven z parku na noc.

Mt Ranier

Další den už jsme pak přijeli do Seattle,kde jsme zbytek dne strávili v Museum of Flight, zde mají rozsáhle expozice o létání a vesmíru a oběma se nám zde moc líbilo. Mimo jiné, zde je jeden ze zbylých Concordů, Air Force One a také jeden Boeing Dreamliner. Po noci na parkovišti u Walmartu, jsme se pak vypravili do centra města, které jsme si za čtyři hodiny prohlédli Pioneer Square, Pike Place market, Space Needle a zase vyrazili na cestu. Město jako takové je docela pěkné, ale shodli jsme se, že všude tu je nějak moc lidí, na což já si už odvykl při cestě po severu.

Seattle, WA

Teď už máme za sebou i Yellowstone, ale o tom zase příště, tohle bude jen takový kratší zápisek z cesty.

Fotky jsou k nalezení níže.

12 – Zacatek cesty